úterý 19. listopadu 2013

Kapitola 22 - Co řekli lidi



Byl to raubíř. Už jako dítě. Proto se taky zmrzačil v tom výtahu. Už tenkrát ho měli zavřít do polepšovny.

Stanislav Machovec, soused

Bála jsem se s ním jezdit výtahem. Stejně jako s Mesarošovejma ze třetího. On sice nebyl tak hlučnej jak oni, ale o to byl zákeřnější.

Marie Zikmundová, sousedka

Jestli neutýral i tu svou mámu?

Milan Pecina, soused, v důchodu

Já na schůzích vždycky říkal, že tu žlutý ani černý nájemníky nechceme. Nedá se jim věřit a pak to takhle dopadne. Jeho jsme se bohužel nedokázali zbavit. Nájem platil včas a byt měl už po starý Synkový. Ale zeptám se právníka, jak by to šlo vyřešit. Aspoň u Mesárošů. Naše lidi musíme chránit.

Jan Smejkal, soused, předseda družstva jenž spronevěřil co se dalo

Byl hodnej. Hezky se na mně usmíval a podal mi míč, když mi upad.

Jiřík Šámal, soused, 5 let

Bylo to na něm poznat. S nikým se nebavil, žil sám. Šel z něj strach.

Jana Hlaváčková, sousedka

Lidem se vyhejbal. Když jsem se s ním začala bavit tak rozhovor rychle ukončil. Neuklízel chodbu, nechodil na domovní schůze. Už jeho máma byla divná. A domů si vodil děvky, zeptala bych se těch, jestli je taky netýral. Počkejte, zapsala jsem si čísla aut, kterejma sem jezdily, takže je musíte najít.

Lída Blažková, domovnice

Já ho vlastně neznal. Pracovali jsme vedle sebe, ale nic ho nezajímalo. O fotbalu se s ním bavit nedalo a o sobě nic neřek. Takoví jsou nejhorší.

Adam Plch, kolega

Žádné komentáře:

Okomentovat