pondělí 14. října 2013

Kapitola 21 - Probuzení



Slastný spánek toho spokojeného mulata neměl trvat dlouho. Netrval dlouho. Ještě před svítáním ho z něj vytrhlo zvonění a bouchání na dveře.

Rozespale se k nim dobelhal aniž by si uvědomil, že je v bytě sám. Tak, jako dlouhá léta před touto epizodou.

To co následovalo se pak odehrálo v tempu, jemuž se neuměl přizpůsobit a souvislosti si uvědomoval vždycky až zpětně. Dlouho mu vůbec nedocházelo, co se vlastně stalo. A nikdy nepochopil, proč se to stalo.

Tělo Veroniky našli ležet na ulici. Tělo, jež vykazovalo stopy bití, mučení i pohlavního styku, při němž se v něm Asim podepsal svým spermatem. Test DNA byl spolehlivý způsob, jak toho důvěřivého mulatského podivína z posledního patra usvědčit.

A protože byl celou tou situací zaskočen a překvapen, protože ztratil svůj poklad těsně po jeho získání, neměl ani snahu se hájit. Něco vysvětlovat. Chuť bojovat.

Svět, v němž žil, mu už zase ublížil. Už zase. Jemu, Asimovi, nechtěl rozumět a tak se rozhodl, že s ním skončí. Definitivně. Nebude se mu zpovídat, protože to neměl zapotřebí. A k ničemu to nebylo. A tak u soudu i výslechu a vlastně i všude jinde mlčel. Prostě proto, že se tak rozhodl. Tvrdohlavě. Odhodlaně. Žil si už jen ve svém vnitřním, spravedlivém světě a myšlenkami byl zpravidla docela jinde než ti, co mu kladli otázky. A vytáčeli se jeho zarytostí.

Odsouzen byl rychle a spravedlivě, alespoň tak o tom psaly noviny. Ale vězení se stejně vyhnul.

Žádné komentáře:

Okomentovat